V letošním roce je to  7 let, kdy firmu Granit Lipnice s.r.o. oslovila skupina odborníků z Německa, hledající vhodný pískovec  pro opravu jedné z nejvýznamnějších historických památek v Německu – Dómu v Kolíně nad Rýnem.  V letech 2001 a 2002 byly pod vedením prof. Kocha z university v Erlangenu v SRN zahájeny výzkumné práce, které měly za cíl ověřit vhodnost božanovského pískovce pro výše uvedené účely. Výzkumné práce proběhly ve dvou etapách. S cílem stanovit mechanické, chemické a fyzikální vlastnosti byly laboratorně  prozkoumány odebrané vzorky předmětného pískovce. Zjištěné mechanicko-fyzikální parametry  potvrdily vhodnost božanovského pískovce pro požadované použití . V následné etapě byl proveden geologický průzkum těžené části ložiska božanovského pískovce, který měl ověřit výskyt vhodného pískovce, jeho množství a reálnost exploatace vhodných partií ložiska v horizontu desítek let, protože kamenické a sochařské práce na dómu v Kolíně nad Rýnem představují, vzhledem k velikosti dómu, v podstatě nikdy nekončící proces.

Výsledky rozborů provedené ve Státní zkušebně stavebních materiálu v Neuwied, které prokázaly dostatečnou odolnost božanovského pískovce i uspokojivé výsledky geologického průzkumu byly v souladu s  požadavky investora a proto byl božanovský pískovec vybrán jako nejvhodnější dostupný materiál   pro provádění oprav  na kolínském dómu.  Architektonické i konstrukčně stavební prvky vyrobené z božanovského pískovce budou v budoucích létech či desetiletích postupně nahrazovat erozí poškozené části stavby, vyrobené z různých druhů pískovců, které byly v průběhu  výstavby dómu použity.
Kolínský dóm stojí na místě, které již od pozdně románské doby využívali ke svým shromážděním křesťané. První kostelní stavba na tomto místě,  o které je dochovaná zmínka, byla dokončena roku 870. S malými úpravami byl tento kostel zachován až do 13. století.
V roce 1164 byly do Kolína nad Rýnem přivezeny ostatky „Tří svatých králů“ a kostel se stal jedním z nejvýznamnějších poutních míst Evropy. Proto bylo nutné změnit architektonickou formu kostela, aby lépe odpovídal novému významu místa.
Se stavbou gotického dómu se začalo v roce 1248, po postupném zbourání původního kostela. Záměrem bylo velikostí překonat chrámy ve francouzských městech Chartres, Remeš a Amiens. V roce 1322 byla vysvěcena hlavní chrámová loď, práce pokračovaly na bočních lodích a jižní věži. Stavba pokračovala až do roku 1530, kdy vzhledem k nedostatku peněz a určité ztrátě zájmu, došlo k jejímu přerušení. Střední loď chrámu byla provizorně zastřešena, čímž vznikl dostatečně velký prostor pro konání bohoslužeb v následujících staletích.
Po roce 1794, kdy s revoluční vřavou vnikly do Kolína skupiny rebelů, sloužil chrám k nejrůznějším účelům, např. jako sklad. Znovu byl chrám vysvěcen až v roce 1801.
S pokračováním výstavby bylo započato v r. 1842 na základě iniciativy nově založeného „Spolku pro kolínský dóm“, který se tak stal zřejmě nejstarším občanským sdružením na světě. Zhruba polovina finančních prostředků na dostavbu pocházela z pruské státní pokladny, zbytek prostředků shromáždil spolek ve sbírkách a pořádáním různých loterií. Stavba pokračovala podle původních středověkých plánů, ale s použitím moderních stavebních technik. Zásadní stavební prvky dómu byly dokončeny v roce 1864, včetně zastřešení s využitím unikátní železné konstrukce. V roce 1880 byly dokončeny i 157 metrů vysoké věže dómu. Náklady vynaložené na dostavbu dómu mezi roky 1842 a 1880 představují v současné měně asi 1 miliardu €.
Během 2. světové války byl dóm zasažen 14 těžkými leteckými bombami. Práce na opravách pokračovaly mnoho let po válce a některé rány nebyly zcela opraveny do dnešních dnů.
Současně však musely být zahájeny práce na odstraňování následků způsobených zejména negativními vlivy zhoršeného životního prostředí, které zanechaly výrazné stopy nejen na stavebních prvcích z kamene, ale i na oknech a dalších částech dómu. Proto je dóm také nazýván „věčnou stavbou“.

Velikost dómu, komplikované stavební postupy i množství použitých druhů kamene během výstavby představují pro údržbu dómu mimořádnou výzvu. Postupem času a zejména působením agresívních zplodin obsažených v ovzduší dochází zejména v posledních desetiletích k výrazné erozi povrchu kamene, kdy na některých místech, podle použitého materiálu, zasahuje eroze až do hloubky 15 centimetrů. Vyměňovány jsou postupně jak konstrukční stavební části, tak i ozdobné architektonické prvky.
Provádění všech prací zastřešuje „Ústřední spolek pro výstavbu dómu“, který v současné době sdružuje asi 11.000 členů a je přímým pokračovatelem spolku založeného již v roce 1842.
Spolek svými aktivitami a sbírkami získává v současnosti zhruba 60% z celkové potřeby 6 – 8 milionů €, které si každý rok opravy a sanace dómu vyžádají.

Ze skupiny asi 60 zaměstnanců, přímo se podílejících  na opravách a restaurování dómu, jich   v kamenické huti zřízené přímo v areálu dómu pracuje zhruba polovina jako kameníci a kamenosochaři.   Kamenosochaři na místě sekají z   předřezaných kvádrů božanovského pískovce i ty nejsložitější kamenné prvky, a ty jsou následně  na místě montáže s největší odborností a péči osazovány.

Ruční výroba složitých architektonických prvků je časově náročná a komplikovaná a proto  spotřeba božanovského pískovce v jednotlivých letech není nijak zásadní. Například v  roce 2006  bylo zpracováno jen 16 m3 bloků. Výběru dodávané suroviny je věnována maximální pozornost. Náročný odběratel si osobně přebírá v lomu Božanov každý blok. Největší důraz klade na to, aby surovina byla vytěžena v odsouhlasených partiích ložiska, aby byl pískovec jemnozrnný, homogenní. Zajímavé je, že není předepsána barevnost pískovce, to znamená že je vhodná jak typická světlá barva (bílé kafe) tak i nahnědlé probarvení pískovce.

V uplynulých létech dodávala společnost Granit Lipnice s.r.o. pro kolínský dóm blokovou surovinu, která byla dále zpracovávána v SRN. V současné době firma jedná s odběratelem o možnosti dodávat řezané kvádry jako polotovary pro další zpracování  v kamenické huti v Kolíně. Moderní technologie i zkušenost zaměstnanců na provoze v Teplicích nad Metují by tak ještě lépe umožnily selektovat v dostatečném množství tu nejkvalitnější surovinu pro Dóm.
Dalším významným faktorem pro zajištění kvalitní suroviny je stávající roztěžení ložiska v Božanově. Pro srovnání, v letech 1965 až 2004, kdy byl například božanovský pískovec používán pro opravu Karlova mostu byla surovina těžena vždy jen v jednom daném místě a tudíž možnost selekce toho nejkvalitnějšího materiálu byla omezená. Současné roztěžení ložiska umožňuje těžbu na 3 až 4 pracovištích v různých částech lomu a surovina tak může být těžena v požadované kvalitě i potřebném množství podle potřeb odběratele.

Božanovský pískovec , který byl  díky svým vlastnostem vybrán na opravu významné historické a kulturní památky v Kolíně nad Rýnem nachází své uplatnění i na dalších  stavbách v Německu.  Například 300 m3 pískovce bylo použito při rekonstrukci chrámu  Peterskirche v Lipsku a byl rovněž použit i při opravách historických objektů v Drážďanech.
Každoročně Granit Lipnice vyveze do Německa řádově stovky m3 této kvalitní suroviny ve formě výrobků, polotovarů a bloků. Uplatnění   nachází  nejen  při  opravě  historických památek , ale i při výstavbě nových objektů.

Zájem německých odběratelů o božanovský pískovec potvrzuje vysokou užitnou hodnotu tohoto materiálu. Mechanicko-fyzikální vlastnosti, například pevnost, mrazuvzdornost, nasákavost, otěruvzdornost v kombinaci s velmi dobrou ruční i strojní opracovatelností  a dostupností jsou tím správným předpokladem  pro využití božanovského pískovce   při opravách významných historických staveb a památek nejen v Německu,  v Česku,  ale i v dalších oblastech středoevropského regionu. Božanovský pískovec se tak stává vhodnou alternativou za pískovce, které byly v minulosti na stavbách používány a které v současné době z různých důvodů nejsou k dispozici.