GRANIT LIPNICE s.r.o.:

ÚSPĚCHY A VÝHLEDY BOŽANOVSKÉHO PÍSKOVCE

Božanovskému pískovci, který považujeme za jeden z nejzajímavějších českých přírodních kamenů, poskytujeme na našich stránkách dostatečný prostor. Za všechny příklady z poslední doby jmenujme článek ředitele firmy Granit Lipnice s.r.o. Ing. Zdeňka Knedly o využití božanovského pískovce na Dómu v Kolíně nad Rýnem¹, nebo úvodní tiskový materiál čísla 2 z roku 2010², který se mj. zabýval těžbou božanovského pískovce a zpracovatelským provozem v Teplicích nad Metují. Tyto články ale vznikly od stolu – a tak jsme se tentokrát raději vypravili přímo na „místo činu“, do kouzelného prostředí Broumovského výběžku – a navštívili teplický provoz a božanovský lom. Průvodcem nám byl vedoucí teplického střediska pan Josef Cibulka; na závěr jsme z níže uvedených důvodů požádali o slovo ředitele Granitu Lipnice s.r.o.  pana Ing. Zdeňka Knedlu.

Pane Cibulko, jste dnes jeden z mála, kdo může srovnávat dřívější a současné vybavení, těžbu i zpracování pískovců v teplickém provozu…

   Je pravda, že mohu srovnávat, i když do důchodu mám ještě celé čtvrtstoletí. Zažil jsem totiž i éru bývalého Českomoravského průmyslu kamene, pod který středisko patřilo před rokem 2001. Nastoupil jsem v roce 1990 a pracuji zde tedy už 22 let. Musím konstatovat, že zdejší výroba do roku 2001 neměla s kamenickým řemeslem mnoho společného. Na starých katrech z roku 1927 se řezalo pomocí ocelové drtě, ale ještě významnějším důvodem tehdejšího útlumu byla obchodní politika královéhradeckého vedení – prodej surových bloků nastojato, a to převážně za hranice. Z měsíční produkce 80-120 m³ kamene odcházely dvě třetiny tímto způsobem a investice do nové technologie prakticky neexistovaly. Není divu, že se tehdy začaly rojit fámy o tom, že božanovský pískovec není dostupný a že neexistují ani jeho skladové zásoby.

Kdy nastal téhle smutné situace konec?

   Situace se změnila příchodem firmy Granit Lipnice s.r.o. v roce 2001. S vedením firmy jsme se domluvili na potřebách nové technologie v teplické provozovně i v božanovském lomu. Po měsíci se tak v lomu objevil těžký kolový nakladač, schopný naráz převážet až 14 tun kamene. Po prvním kroku následovaly další, rok co rok něco přibylo: italský katr Terzago, dělicí pila Fraccaroli e Balzan, poloautomatická pila Techna se snímacím zařízením, která přispěla milimetrovou přesností opracování ke kvalitě našich výrobků, a dále renovovaná pila PKM 1600. Pak došlo na stavbu nové haly, vybavené strojem BM 10 a dalším automatem, kde programování probíhá na základě výkresů v AutoCADu. Tato automatická formátovací pila má přídavné zařízení, a sice soustruh, který umožňuje například výrobu sloupů z jednoho kusu do délky 276 cm a do průměru 55 cm. Těchto možností využíváme v intenzivní spolupráci se sochařskými a restaurátorskými špičkami.

Předpokládám, že změny se nevyhnuly ani lomu v Božanově…

   Tam směřovala zatím poslední investice z loňska; jedná se o špičkovou lanovou pilu Benetti, jejíž pomocí odřezáváme surové bloky přímo ze stěny a nahrazujeme tak v mnoha případech primární odstřel. K zařízení lomu patří i štípací linka, osazená před několika lety, která přispívá  ke zpracování vedlejších produktů blokové těžby. Místo v odvalu končí teď odlomy a zbytky pískovce jako zdicí kameny, nebo třeba kostky. Ty se poprvé ve větší míře (a sice na ploše 1.300 m²) uplatnily při rekonstrukci Lumbeho vily na Pražském hradě, kde v současnosti sídlí manželé Klausovi. Realizace vzbudila díky televizními přenosu zájem odborné i laické veřejnosti a podnítila zájem o tento náš výrobek; nahrává tomu i cena, která je srovnatelná s cenou betonové zámkové dlažby.

Hodně našich čtenářů se pohybuje v oblasti rekonstrukce památkových a uměleckých objektů. Zajímaly by mne proto příklady některých vašich výrobků…

   Provozovna v Teplicích nad Metují je díky svému vybavení schopná měsíčně vyprodukovat 800 m²  obkladových nebo dlažebních desek a tuto produkci souběžně navýšit o ruční kamenickou výrobu. Jsme schopni obsáhnout i objemově velké zakázky, navíc ve špičkové kvalitě. Převažuje deskovina o tloušťce 4 a 5 cm, ale nemáme problém ani s tloušťkami 3, 2 nebo 1 cm. Na objednání jsme schopni  dodat i pískovec z našeho lomu Libná, který preferuje například sochař Petr Váňa. Perfektně totiž drží hranu, naopak jeho nevýhodou jsou menší rozměry vytěžených bloků. Limitující délka je v tomto případě 150-170 cm, zatímco v Božanově dovedeme vytěžit i 5 m vysoký blok.V termínech dodání dva až tři týdny dokážeme zabezpečit  zakázky na stavební a architektonické díly typu říms s jednoduchým nebo složitým profilem, gotických oken, které jsme dodávali na spišskou kapitulu a podobně.

Chtěl bych se v té souvislosti zeptat na dodávky pro Dóm v Kolíně nad Rýnem. Pokračuje tato výjimečná spolupráce?

   Kontakt funguje bez přerušení dál. Ceníme si toho, protože kolínská katedrála pro nás není jen komerční, ale i srdeční záležitost. Vybere-li si váš materiál kamenická huť, kde se péče o dóm dědí z generace na generaci, je to rovněž otázka cti. Profesor Koch z univerzity v Erlangenu prováděl před časem v Božanově a poté v německé Státní zkušebně stavebních materiálů v Neuwiedu  třítýdenní odběr a zkoušky, v nichž božanovský pískovec stoprocentně obstál. Na základě atestů padlo rozhodnutí o použití našeho kamene na opravu kolínského architektonického skvostu. Profesor Koch k nám teď přijíždí každé jaro a osobně kontroluje  kvalitu nově vytěžených bloků. Surové bloky nahradily ovšem v průběhu dodávek polotovarové desky a ty zase hotové hranoly; loni jsme už do Kolína dodali první pískovcové prvky s potenciálem lidské práce. Podle slov německých odborníků se dnes na opravy kolínského dómu používá ze 70 procent náš božanovský pískovec. Podobný posun od dodávek surových bloků k formátovaným hranolům a dokonce až  k vrcholové kostelní báni jsme ostatně zaznamenali i na dodávkách pro rekonstrukci lipského kostela Peterskirche.

Chystáme se napsat o jedné realizaci, která přes všechna protivenství vrátila božanovský pískovec na Karlův most, a sice o sousoší Savátora se sv. Kosmou a Damiánem. Poslední dobou se jí věnoval sochař Jiří Kačer a i on si spolupráci s vámi velmi pochvaloval. Jak to vypadalo z vašeho pohledu?

   Osazení hotového podstavce na své místo na Karlově mostě loni nic nebránilo, protože sochy našly útočiště v restaurátorském ateliéru sochaře Jiřího Kačera. Upřímně řečeno sousoší bylo v daleko lepším stavu než kamenný podstavec, který se už doslova rozpadal a pohled na něj byl žalostný. Rozhodnutí odborníků se proto přiklonilo ke kompletní náhradě a protože jsme udělali velmi solidní nabídku, zakázku jsme obdrželi. Tak jako v případě kolínské katedrály to pro nás byla spíš prestižní než obchodní záležitost. Po vypracování základní projektové dokumentace nám bylo umožněno převézt originální podstavec do Teplic nad Metují, kde se podle originálu vytvořila během několika měsíců věrná kopie. Při práci se současně napravila i spousta neodborných nebo odbytých oprav, kterými podstavec sv. Kosmy a Damiána prošel v minulosti. Spolupráce se sochařem Jiřím Kašparem i s PhDr. Petrou Hoftichovou z Národního památkového ústavu, která měla odborný dozor, byla vynikající. Všechny díly podstavce jsme po dokončení cvičně sestavili v teplické provozovně, abychom předešli případným problémům při finální instalaci na Karlově mostě.

Jaký pocit dnes  máte při procházce po Karlově mostě?

  Dobrý, a netýká se jen Kosmy a Damiána. Začnete-li cestu – třeba s dětmi – od hotelu Four Seasons, uvidíte jednu z nejhezčích fasád z božanovského pískovce, jakou firma Kámen Engineering s.r.o. zatím vytvořila. Pak se můžete dostat k reliéfu Bradáče, respektive k jeho replice z božanovského pískovce, kterou v roce 2005 vytvořil Petr Váňa. Dnes se nachází na původním oblouku Juditina mostu, napravo od schodů vedoucích na molo Pražské všeobecné člunkovací společnosti. Náš kámen se přirozeně nachází i ve hmotě Karlova mostu, kde byl použit při opravách v 70. a 80. letech, a pak na některých podstavcích nebo sochách. Příkladem může být socha sv. Anny, kompletně provedená z božanovského pískovce – nebo už zmíněný podstavec sousoší Salvátora se sv. Kosmou a Damiánem.

Zmínil jste fasádu firmy Kámen Engineering s.r.o. na hotelu Four Seasons. My jsme v minulém čísle psali o jiné náročné práci téže firmy, která v rekordně krátkém čase osadila vaše výrobky – obkladové desky z božanovského pískovce – na ploše 4.400 m² bytového objektu Centrum Baarova v pražském BB Centru. Prý to představovalo 35 plně naložených kamionů. Jak jste se vyrovnali s takovým množstvím materiálu a s  extrémní rozměrovou přesností kamenných desek?

   Na zakázce jsme pracovali od loňského července a pokrýt tak rozsáhlý požadavek trvalo řadu měsíců. Zakázka byla velmi významná a její rozsah znovu dokázal, že dostatečné zásoby v božanovském lomu existují, že kvalita suroviny i naše vybavení umožňuje vyrábět nejrůznější formáty ve špičkové kvalitě – a že i po finanční stránce jde o dostupnou záležitost.

Pane Cibulko, jaký vlastně máte v dnešní době ze své práce pocit?

   Dnes prostě nestačí, že máte dostatečné zásoby kvalitní suroviny, nestačí, že jste cenově na spodní hranici, nestačí, že máte technologii, umožňující perfektní zpracování vytěženého kamene. Zakázku často stejně nedostanete. Musíte se ale povznést nad všechny ty temné a neprůhledné proudy a zachovat si sebejistotu a nadhled. Vždyť máme a zpracováváme kvalitní materiál s využitelností 80-85 procent a majitelé firmy neváhají investovat do nových technologií, umožňujících držet krok s evropskou úrovní. Když připočtete, že k dobré kondici firmy přispívá i soudržnost a kolegialita našich zaměstnanců, převládají dobré pocity nad těmi negativními.

 

 Dovětek redakce a otázka na závěr 

   Předchozí větou by se dalo končit, ale máme ještě něco na srdci. Dostala se nám totiž do rukou kniha, jejíž některé texty jsou jakoby z jiného světa než řádky, které jste právě dočetli. Publikace se jmenuje Karlův most a v roce 2007 ji vydalo Ottovo nakladatelství. Zarazily nás věty, které už v roce 2007 (!) publikoval v části Kámen novodobých oprav jeden z autorů, doc. Mgr. Richard Přikryl, Dr. Citujme:

   „…Zásadní změny ve vzhledu lícního zdiva nastaly při druhé velké novodobé opravě v 60. až 70. letech 20. století. Kvádry lícního zdiva, porušené zvětrávacími procesy, nahradily dva dříve nepoužívané typy přírodního kamene – božanovský arkózový pískovec a libnavský pískovec. Oba se dosud těží v severovýchodní části české křídové pánve na Broumovsku, přičemž božanovský arkózový pískovec se v druhé polovině 20. století hojně využíval na kopie sochařských děl (včetně sochařské výzdoby mostu). Pro opravu byl navržen zejména z důvodu relativně příznivých fyzikálních a mechanických vlastností. Již z prvních výsledků podrobného průzkumu nicméně vyplynulo, že zhruba po 35 letech vykazují tyto horniny rychlost zvětrávání téměř shodnou s rychlostí zvětrávání nejméně odolného pískovce v tělese mostu – tedy pískovce hořického, osazeného na konci 19. století. Zde se tedy ukazuje, jak velkou pozornost je při všech opravách třeba věnovat výběru vhodného typu kamene.“

   Ještě překvapivější je znění poznámky č. 46 od stejného autora ke stejné stati: „…To se ostatně dělo i mnohem později, např. při výstavbě Národního divadla ve druhé polovině 19.století, kdy kamenožehrovické lomy neposkytovaly dostatečné množství kamene, a proto byla kamenožehrovická arkóza nahrazena hořickým pískovcem. Obdobná kritická situace se projevila i v současné době, kdy kámen (božanovský arkózový pískovec), používaný pro výměny za vadné kvádry u podvodní části pilířů osm a devět v r. 2005, byl dodáván se značným, až několikaměsíčním zpožděním. A to šlo o výměny v objemech několika krychlových metrů!“

   Protože jsou uvedené citace v přímém rozporu s tím, o čem se mluví v tomto rozhovoru a co jsme otiskli v jiných článcích o kontroverzní opravě Karlova mostu³,  požádali jsme o vyjádření Ing. Zdeňka Knedlu, ředitele společnosti Granit Lipnice s.r.o., která božanovský pískovec těží a zpracovává:

   Navážu-li na poslední odstavec rozhovoru s panem Cibulkou, tak i temné síly mají někdy konkrétní podobu. Uvedené informace o božanovském pískovci jsou nepravdivé , účelové    a zavádějící. V době vydání publikace bylo zahájeno tažení proti božanovskému pískovci, jehož cílem bylo dokázat, že v té době pro opravy mostu používaný božanovský pískovec není pro další opravy Karlova mostu vhodný,  a  otevřít  tak cestu k financování vyhledávání pískovce, který měl být svými vlastnostmi shodný s původně použitými pískovci (???).   Vedlejším produktem této aktivity bylo poškození dobrého jména božanovského pískovce       a  v návaznosti na to i finanční újma společnosti Granit Lipnice s.r.o, která vznikla nezískáním některých zakázek a zvýšenými náklady s obhajobou kvalit božanovského pískovce. Díky úsilí zaměstnanců firmy Granit Lipnice, podpoře odborných kruhů  a  zejména díky jedinečným vlastnostem božanovského pískovce  vracíme tento materiál tam, kam skutečně patří. Jsem optimista a věřím, že po zvážení všech aspektů  bude božanovský pískovec v dalších etapách rekonstrukce Karlova mostu  opět ve větší míře využíván.

 

Poznámky:          

¹ Viz Knedla, Zdeněk – 2009: Božanovský pískovec na Dómu v Kolíně nad Rýnem, in: KÁMEN 15, č. 1, s. 7-9.
² Viz Granit Lipnice s.r.o.: Naše kvalitní pískovce chceme uplatňovat především doma, in: KÁMEN 16, 2010, č. 2, s. 1-5.
³ Např. Rybařík, Václav – 2011: Oprava Karlova mostu: pohled z opačné strany, in: KÁMEN 17, č. 2, s. 79-84.